Kazuistika: Pacient, 48 let, s anamnézou diabetes mellitus 1. typu a asthma bronchiale (bez anamnestického údaje abúzu alkoholu) byl přijat pro bolesti břicha charakteru až biliární koliky po dietní chybě.
V laboratoři dominovaly zvýšené jaterní testy obstrukčního charakteru (Bil 112 μmol/l, ALT 5,8 μkat/l, AST 4,4 μkat/l, ALP 12,8 μkat/l, GMT 17,5 μkat/l), zvýšená sérová AMS 5,9 μkat/l a lipáza 6,9 μkat/l, bez laboratorních známek zánětu. Na ultrazvukovém vyšetření byl obraz mírně voluminóznějšího pankreatu, bez jednoznačného ložiska s mírnou intrahepatickou a extrahepatickou dilatací žlučových cest. Ve žlučníku bez zjevné litiázy s přítomností sludge.
Vzhledem k přetrvávajícím známkám biliární obstrukce bylo indikováno ERCP s provedením papilotomie a výplachu žlučových cest. Klinicky došlo ke zlepšení stavu, nicméně v laboratoři pouze k částečnému poklesu jaterních testů amylázy a lipázy. V dalším kroku tedy bylo doplněno CT břicha s kontrastní látkou, které vyloučilo ložiskové postižení pankreatu hepatobiliárního systému či přilehlé oblasti, ale zobrazilo typický „sausage-like“ obraz. Dodatečně odebraná laboratoř byla s nálezem zvýšené hladiny IgG4 4,1 g/l (celkový IgG 20,1 g/l). Marker CA-19 byl v normě. Nálezy uzavřeny jako autoimunitní pankreatitida. Nasazena byla imunosupresivní terapie prednisonem s pozvolně sestupnou dávkou. Při této terapii trvá klinicky zlepšený stav, došlo k postupné normalizaci jaterních testů a hladin sérové AMS a lipázy, na ultrazvuku patrná mírná regrese prosáknutí pankreatu. Pacient zařazen do dispenzarizace.
MUDr. Tomáš Vašátko, Ph.D.
1.interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
