Kazuistika: Pacientka (19 let) bez závažnějšího předchorobí, s negativní rodinnou anamnézou byla vyšetřena pro opakované výsevy zarudlých a hmatných kožních eflorescencí.
Anamnesticky asi 3 týdny před počátkem potíží prodělala infekt horních cest dýchacích. Vzhledem k opakovaně normálním hodnotám trombocytů a nepřítomností hemokoagulační poruchy bylo vysloveno podezření na možnou vaskulitidu malých cév. Jiné příčiny kožní purpury byly vyloučeny.
Kožní biopsie prokázala leukocytoklastickou vaskulitidu v subakutní fázi. Tento nález vedl k pátrání po dalších případných orgánových projevech onemocnění. V anamnéze nemocná udávala necharakteristické bolesti břicha a hlavy, polyartralgie, subfebrilie v časové souvislosti s výsevy purpury. V močovém nálezu byla zjištěna dysmorfní erytrocyturie, testem na okultní krvácení byla prokázána krev ve stolici. Tato zjištění vedla k podezření na diagnózu Henochovy–Schönleinovy purpury.
K bližšímu ověření předpokládané diagnózy a určení charakteru a závažnosti postižení ledvin byla v dalším kroku provedena biopsie ledviny. Ta prokázala mezangiopatickou glomerulonefritidu (která patří mezi vzácné formy postižení ledvin u Henochovy–Schönleinovy purpury) s depozity IgA. Vzhledem k nejisté prognóze byla podána série gramových pulzů solumedrolu s následnou p. o. kortikoterapií. Tento postup potlačil výsevy kožní purpury, subjektivních potíží nemocné a s časovým odstupem několika měsíců i erytrocyturii.
MUDr. Tomáš Vašátko, Ph.D.
- interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
