Vybraná sdělení ze sekce karcinomu prsu

Souhrn

Letošní virtuální konference ESMO^® přinesla opět řadu zajímavých informací o trendech v onkologii i výsledky klinických studií, které zcela jistě změní klinickou praxi. U karcinomu prsu mne zaujaly čtyři klinické studie, a to studie GIM4, Brightness, MONALEESA-2 a Destiny Breast03.

Cílem klinické studie GIM4 italských autorů bylo porovnat prodlouženou adjuvanci letrozolem v délce pěti let oproti dvěma až třem letům u postmenopauzálních pacientek, které již byly léčené dva až tři roky tamoxifenem v adjuvanci. Do studie bylo zařazeno celkem 2 056 žen. Přibližně 40 % pacientek mělo pozitivní axilární uzliny, 21 % mělo tumor G3, 6 % mělo HER2 pozitivní nádor a přibližně 55 % bylo předléčeno chemoterapií v neo/adjuvantním podání. Pět let prodloužené adjuvantní léčby letrozolem signifikantně prodloužilo DFS (HR 0,78; 95% CI 0,65–0,93, p = 0,0064) a OS (HR 0,77; 95% CI 0,65–0,98; p = 0,036) a podle autorů by se mělo stát standardem léčby.

Randomizovaná klinická studie fáze III vedená pod názvem Brightness porovnávala tři léčebná ramena v neoadjuvanci u triple negativního karcinomu prsu: karboplatinu plus paklitaxel plus PARP inhibitor veliparib oproti karboplatině s paklitaxelem oproti paklitaxelu samotnému. Výsledky primárního cíle studie, kterým byla četnost dosažení pCR (kompletní patologické remise), byly již prezentované v minulosti. Na letošní ESMO^® konferenci autoři prezentovali sekundární cíle studie, a to přežití bez události (EFS, event free survival) a celkové přežití (OS, overall survival) v mediánu sledování 4,5 roku. Přidání karboplatiny k paklitaxelu signifikantně zlepšilo pCR. Přidání veliparibu nemělo vliv na dosažení pCR. Pacientky s pCR měly signifikantně lepší EFS v mediánu sledování 4,5 roku, a to nezávisle na přítomnosti germinální mutace BRCA genu u pacientek. Výskyt MDS, AML a jiných sekundárních malignit byl stejný v rameni s karboplatinou i bez ní. Výsledky studie podporují přidání karboplatiny do neoadjuvantní chemoterapie u pacientek s triple negativním karcinomem prsu stadia II–III.

Klinická studie MONALEESA-2 porovnávala léčbu inhibitorem aromatázy samotným oproti kombinaci s inhibitorem CDK4/6 ribociklibem v 1. linii léčby metastatického, hormonálně pozitivního HER2 negativního karcinomu prsu. Letos autoři prezentovali netrpělivě očekávané výsledky OS. Pacientky léčené kombinací s ribociklibem měly o 12,5 měsíce delší OS. Je to zatím největší rozdíl v parametru OS ve studiích u pacientek s metastatickým karcinomem prsu.

Randomizovaná klinická studie fáze III Destiny Breast03 porovnáva léčbu tDM1 oproti léčbě trastuzumab deruxtekanem, novým konjugátem anti-HER2 protilátky a cytostatika inhibitoru topoizomerázy I. Do studie byly zařazené pacientky s HER2 pozitivním, metastatickým karcinomem prsu, které již byly léčeny kombinací trastuzumabu a taxanu. Šedesát procent pacientek bylo předléčeno i pertuzumabem. Studie splnila své primární i sekundární cíle. Pacientky léčené trastuzumab deruxtekanem měly signifikantně delší PFS i OS. Autoři proto považují léčbu trastuzumab deruxtekanem za nový léčebný standard u pacientek předléčených trastuzumabem a taxanem.

Prezentace ke stažení

• MUDr. Katarína Petráková, Ph.D. – Vybraná sdělení ze sekce karcinomu prsu