Vybraná sdělení ze sekce chronické myeloidní leukemie

Souhrn

Těžištěm ústních, klinicky orientovaných příspěvků na téma chronické myeloidní leukemie (CML), které zazněly na 62. sjezdu Americké hematologické společnosti (American Society of Hematology, ASH), byly aktualizované informace o účinnosti a snášenlivosti v praxi již zavedených inhibitorů tyrosinkináz (TKI), ale také nových slibných přípravků, které procházejí různými fázemi klinického zkoušení.

V japonské studii fáze III byly u 454 pacientů s nově zjištěným onemocněním v chronické fázi (chronic phase, CP) randomizovaně vůbec poprvé porovnány TKI 2. generace nilotinib a dasatinib. Jak v plnění primárního cíle, tj. hluboké molekulární odpovědi MR4.5 dosažené do 18 měsíců, tak ve všech ostatních sledovaných položkách byly výsledky v obou léčebných ramenech prakticky identické a v průběhu studie nebyly zaznamenány žádné neznámé či neočekávané závažné nežádoucí účinky (NÚ). Pětileté výsledky studie BFORE, porovnávající TKI 2. generace bosutinib oproti imatinibu (obojí ve stejné dávce 400 mg 1× denně), potvrdily dlouhodobou účinnost a dobrou toleranci bosutinibu v 1. linii léčby pacientů s nově zjištěným onemocněním. Interim analýza studie OPTIC, porovnávající 3 startovací dávky ponatinibu (45 mg vs. 30 mg vs. 15 mg) u pacientů rezistentních či netolerujících ≥ 2 TKI, s redukcí na 15 mg v prvních dvou ramenech po dosažení hladiny BCR-ABL1 transkriptů ≤ 1 %, ukázala, že nehledě na přítomnost či nepřítomnost mutací či počet předchozích linií TKI, byla nejúčinnější úvodní dávka 45 mg (hladina BCR-ABL1 transkriptů ≤ 1% ve 12 měsících: 47 % vs. 33 % vs. 23 %), s relativně nízkým nárůstem výskytu cévních NÚ oproti dalším dvěma dávkovacím schématům (5 % vs. 4 % vs. 1 %).

V sekci „Late-Breaking Abstracts“ byly prof. Hochhausem poprvé představeny výsledky studie ASCEMBL, porovnávající u pacientů po selhání či nesnášenlivosti ≥ 2 TKI, bez přítomnosti mutací T315I či V299L, nový alosterický inhibitor specificky interagující s myristoylovou kapsou ABL kinázy asciminib v dávce 40 mg 2× denně oproti bosutinibu v dávce 500 mg 1× denně. V mediánu sledování 15 měsíců setrval na léčbě asiminibem vyšší podíl pacientů než v rameni s bosutinibem (62 % vs. 30 %). Primární cíl studie byl naplněn, když podíl pacientů dosahujících MMR ve 24 týdnech léčby asciminibem dvojnásobně převýšil podíl odpovídajících pacientů na bosutinibu (26 % vs. 13 %). Analogická převaha asciminibu nad bosutinibem byla pozorována i u dalších sledovaných položek: CCyR, MR4.0, MR4.5 a poklesu hladiny transkriptů ≤ 1 %. Asciminib byl dobře snášen; oproti bosutinibu byly NÚ důvodem k ukončení terapie jen u 6 % vs. 21 % pacientů. V rámci jednotlivých NÚ pak, vyjma mírné převahy asciminibu v projevech hematologické toxicity a výskytu arteriálních okluzivních NÚ (3,2 % vs. 1,3 %), dominoval bosutinib: průjem (71 % vs. 12 %), nevolnost (46 % vs. 12 %), zvracení (26 % vs. 7 %), elevace ALT (28 % vs. 4 %) a AST (21 % vs. 4 %). První studie porovnávající dva různé TKI v této indikaci potvrdila signifikantní a klinicky významnou převahu asciminibu nad bosutinibem, jeho uspokojivou toleranci a připravenost na uvedení do klinické praxe.

Asciminib vykazoval významnou a setrvalou účinnost i u pacientů s mutací T315I rezistentních na víceré předchozí TKI včetně ponatinibu, jak ukázala analýza studie fáze I. Dalším slibným preparátem z řady TKI 3. generace, účinným vůči mutaci T315I, se jeví olverembatinib (HQP1315), který je testován u rezistentních pacientů v CP a AP ve studii fáze II, jejíž výsledky v mediánu sledování 8 měsíců představila doktorka Jiang. Předneseny byly také závěry studie fáze I s vodobatinibem (K0706), přípravkem, který sice nepůsobí na mutaci T315I, ale je účinný vůči řadě dalších mutací, a to srovnatelně nehledě na předchozí podání či absenci terapie ponatinibem.

Ani problematice CML se nevyhnulo klíčové téma současnosti, a sice celosvětová pandemie onemocnění covidem-19. Doktorka Rea přednesla závěry studie CANDID, organizované International CML Foundation (iCMLf) coby nonintervenční retro- i prospektivní studie v podobě dotazníkového šetření, realizovaného celosvětově na dobrovolné bázi specialisty na CML. Z celkem nyní již 550 zařazených pacientů s CML a prodělaným onemocněním covidem-19 (aktualizace k 16. 2. 2021) jich do analýzy bylo zařazeno 201. CML se nejeví jako onemocnění predisponující k těžšímu průběhu infekce, stejně jako typ či generace užívaných TKI. Hlavním faktorem asociovaným s tíží průběhu byl shledán věk pacientů. U symptomatických pacientů byl průběh onemocnění covidem-19 v naprosté většině (~ 80 %) mírný až střední.

Prezentace ke stažení

• MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D. – dr. Žáčková