Vybraná sdělení ze sekce karcinomu prsu

Souhrn

Na letošní konferenci byly prezentovány výsledky několika zásadních klinických studií, které již po skončení konference přepsaly doporučené léčebné postupy. Klinická studie III. fáze OlympiA, byla jednou z nich. Pacientky s mutací v genu BRCA s časným karcinomem prsu s vyšším rizikem relapsu byly v adjuvanci kromě standardní léčby léčeny olaparibem v trvání jednoho roku. Přibližně 80 % pacientek mělo TNBC. Studie splnila svůj primární cíl. Adjuvantní léčba olaparibem snížila riziko relapsu invazivního onemocnění a stala se tak doporučeným standardem léčby této skupiny pacientek.

Trvalo dlouho, hlavně v ČR, než se CKD 4/6 inhibitory staly standardem léčby 1. a 2. linie u pacientek s metastatickým HR pozitivním HER2 negativním karcinomem prsu. Regulační orgány to zdůvodňovaly tím, že CDK 4/6 inhibitory neprodloužily celkové přežití (OS) u pacientek. V současné době máme již 4 klinické studie, které delší přežití prokázaly. Výsledky dvou byly prezentovány na konferenci. Jednou z nich byla klinická studie fáze III PALOMA-3. Populace pacientek zařazená do této studie byla ve srovnání s jinými studiemi nejrizikovější. Studie jako jediná zařazovala i pacientky, které byly předléčeny jednou linií chemoterapie (CHT). Pacientky léčené v této studii kombinací fulvestrant a palbociklib po předchozím selhání hormonální léčby (HT) přežívaly déle. Překvapivý byl výsledek analýzy podskupin. Pacientky předléčené jednou linii CHT měly minimální benefit z následné léčby palbociklibem. Ke stejným výsledkům dospěla i klinická studie III. fáze MONALEESA 3, ve které bylo léčené nejširší spektrum pacientek – pacientky de novo metastatické, pacientky v první i druhé linii léčby. Na konferenci byly prezentovány výsledky této studie v mediánu sledování pět let. S délkou sledování se rozdíly v parametru OS zvětšovaly. Analýza podskupin prokázala, že pacientky léčené v 1. linii léčby kombinací HT a ribociklib, měly větší přínos léčby než pacientky léčené ve druhé linii. V konsenzu s těmito výsledky je podle závěrů konference ABC 5 pro léčbu MBC doporučené zařadit inhibitory CDK 4/6 léčby co nejdříve. Po tom, co CDK 4/6 inhibitory prokázaly účinnost u MBC, byly navrženy klinické studie s cílem zjistit jejich účinnost v adjuvanci. Podle výsledku klinické studie III. fáze monarchE se zdá, že abemaciklib v adjuvanci v délce trvání dvou let u pacientek s HR pozitivním HER2 negativním karcinomem prsu s vyšším rizikem relapsu se brzy stane standardem léčby. Pacientky léčené abemaciklibem měly signifikantně delší přežití bez invazivního onemocnění. Pacientky s metastatickým TNBC mají dnes pouze omezené léčebné možnosti a jejich prognóza není dobrá. Výsledky klinické studie III. fáze ASCENT vypadají velice slibně. Pacientky léčené sacituzumab govitecanem ve 3. a dalších liniích léčby v této studii měly skoro dvojnásobné přežité ve srovnání s pacientkami léčenými podle výběru ošetřujícího lékaře. Pacientky s TNBC, které nedosáhly pCR po neoadjuvantní chemoterapii, následně léčené prodlouženou adjuvancí kapecitabinem, přežívaly déle než pacientky pouze sledované, což prokázaly výsledky klinické studie CREATE-X. Nebylo však jasné, zda by prodloužená adjuvance platinovým derivátem neměla lepší výsledky. V klinické studii III. fáze ECOG-ACRIN EA 1131 byly tyto dva režimy srovnány. Překvapivě měly lepší přežití pacientky léčené kapecitabinem.