Vybraná sdělení ze sekce GIT

Souhrn

Co nového přinesl ASCO^® virtuální mítink 2021 v léčbě nádorů tlustého střeva a konečníku? Především to byly konečné výsledky studie KEYNOTE-177 která porovnávala léčbu pembrolizumabem proti standardní biochemoterapii, u pacientů s MSI-H mKRK. Medián PFS dosáhl 16,5 vs. 8,2 měsíce (HR 0,60, 95% CI: 0,45–0,80; p = 0,0002) a tříletého přežití bez progrese dosáhlo 42 % pacientů s pembrolizumabem proti 11 % pacientů s chemoterapií. Výsledky celkové odpovědi potvrdily vyšší účinnost a trvanlivost u pembrolizumabu proti chemoterapii (ORR 43,7 proti 33,1 %, p = 0,0275), délka trvání odpovědi u pembrolizumabu nebyla dosažena a u chemoterapie dosáhla jen 10,6 měsíce. Toxicita se významně nezměnila. Výsledky celkového přežití OS upřednostňovaly pembrolizumab před chemoterapií s tendencí snížení rizika úmrtí (HR 0,74; 95% CI: 0,53–1,03; p = 0,0359), medián nebyl dosažen proti 36,7 měsíce u chemoterapie. Bohužel tento rozdíl nedosáhl předpokládané statistické významnosti. Přesto tato studie potvrdila, že pembrolizumab je považován za standardní léčbu v 1. linii metastatického kolorektálního karcinomu u pacientů s MSI-H.

Jaká je správná udržovací léčba? Tuto otázku si daly za úkol objasnit studie PANAMA a FOCUS4-N. Ve studii PANAMA dosáhli pacienti, kteří dostávali panitumumab s fluorouracilem / leucovorinem, delší doby přežití bez progrese přibližně o tři měsíce než pacienti bez panitumumabu. Studie dosáhla svých předem stanovených cílů. Výsledky randomizované studie FOCUS4-N hodnotící perorální udržovací léčbu kapecitabinem oproti aktivnímu sledování pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem, kteří jsou stabilní nebo reagují po 16 týdnech léčby první linie, jsou následující: ve studii FOCUS4-N se prokázalo zlepšení přežití bez progrese, s HR 0,38 při použití udržovacího kapecitabinu, po 16 týdnech indukční chemoterapie (ve studii CAIRO3, ve které byla použita kombinace kapecitabin + bevacizumab bylo dosaženo stejného HR, tedy 0,38). Při metaanalýze všech studií (PANAMA, FOCUS4-N, CAIRO-3) nebylo prokázáno zlepšení celkového přežití.

Jak imunitní mikroprostředí nádoru ovlivňuje účinnost standardní biochemoterapie u mKRK? Lze využít genetické podpisy jednotlivých aktérů imunitní odpovědi k predikci správné léčby pro daný nádor u daného pacienta. Analýza u 578 primárních nádorů byla provedena pomocí profilování za pomoci RNA sekvenování ve studii CALGB/SWOG 80405. Byly získány a vybrány čtyři imunitní podpisy, které byly schopny společně predikovat úspěšnost biochemoterapeutické léčby. Imunitní podpisy, které byly prospěšné pro celkové přežití, zařadily pacienty do čtyř skupin podle počtu prospěšných podpisů od 0-4. Podle nich byly seřazeny mediány celkového přežití: 0–1 mOS 17,7 měsíce, 2 mOS 25,2 měsíce, 3 mOS 31,0 měsíce a 4 mOS 42,5 měsíce. Znalost jednotlivých komponentů imunitní odpovědi a jejich pozitivního nebo negativního ovlivňování onkologické léčby může sloužit jako prediktor pro výběr nejúčinnějšího způsobu léčby. Použití genetického podpisu jednotlivých komponentů imunitní odpovědi může stanovit prediktory pro výběr správné léčby.