Význam molekulárních metod v gynekopatologii

Autor: prof. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D.

ÚVOD
Molekulární testování v gynekopatologii nabývá na významu v rámci primární diagnostiky při stanovení histologického typu nádoru, při predikování odpovědi na léčbu, ale i v diagnostice některých hereditárních onemocnění či jejich screeningu.
CÍL
Cílem sdělení je podat přehled významu molekulárního testování v gynekopatologii. Podle klasifi kace nádorů ženského genitálu podle WHO z roku 2014 existuje 83 nádorů ovaria s vlastním morfologickým kódem, z toho 69 lze pokládat za nádory vzácné. Diferenciální diagnostika některých jednotek je velmi komplikovaná a molekulární vyšetření mohou být přínosná zejména s ohledem na:
1. potvrzení histologického typu nádoru charakterizovaného konkrétní specifi ckou aberací;
2. diferenciální diagnostiku nádorů, které jsou charakterizovány výskytem nikoli zcela specifi ckých, avšak často odlišných genetických aberací;
3. pomoc při rozlišení primárního zdroje u synchronních a metachronních nádorů.

Prediktivní vyšetřování se v současné době týká pouze hodnocení mutačního stavu genu BRCA 1/2 v souvislosti s léčbou PARP inhibitory a je tedy cíleno v první řadě na high grade serózní karcinomy ovaria. V brzké době však lze očekávat i testování dalších prediktivních markerů, a to hlavně s ohledem na výrazný rozvoj imunoterapie. Kromě exprese PD-L1 se v tomto kontextu ukazují být přínosná i molekulární  vyšetření, včetně například testování mikrosatelitové instability, stanovení tzv. mutačního loadu či hodnocení imunitních signatur.

S ohledem na hereditární onemocnění je role patologa dána kontextem ioptického vyšetření, jehož výsledky mohou pro některý hereditární syndrom svědčit. Jsou také dostupná rutinně prováděná vyšetření, která mohou být s ohledem na některé syndromy použita jako screeningová (například hodnocení mikrosatelitové instability). Problematika hereditárních syndromů a testování germinálních mutací je však v rukou klinických genetiků, nikoli patologů. Jako nejvýznamnější se v tomto kontextu jeví Lynchův syndrom a mutace genu BRCA 1/2. V oblasti ženského genitálu se však mohou vyskytovat i další nádory, které zřejmě souvisejí s hereditárními aberacemi, jako je například defi cit fumaráthydratázy (syndrom hereditární leiomyomatózy a karcinomu ledviny) či mutace genu SMARCA4, vyskytující se u hyperkalcemického typu malobuněčného  karcinomu ovaria (který představuje maligní rabdoidní nádor ovaria).

ZÁVĚR
Základem správné diagnostiky zůstává erudice patologa a prvním krokem v diagnostickém procesu je hodnocení preparátů barvených hematoxylin- eozinem v kontextu makroskopického nálezu a dalších nálezů, často rozšířené o imunohistochemická vyšetření. Pouze na podkladě těchto nálezů mohou být v některých případech indikována následná molekulární vyšetření. Molekulární vyšetření jsou přínosná především v uvedených indikacích a jejich spektrum se bude jistě rozšiřovat. Problémem jsou však v současné době v první řadě nejasnosti v jejich úhradě a v některých případech i v indikaci.

Prezentace ke stažení

• prof. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D. – Význam molekulárních metod v gynekopatologii - Dundr