Využití metody next generation sequencing u LC: pohled klinického onkologa

Podle aktuálních doporučení je v případě po­kročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) doporučeno testování genetických změn tumoru, jehož cílem je zachytit pacien­ty vhodné pro cílenou terapii a imunoterapii. Přítomnost aktivačních somatických mutací je spojena s lepší odpovědí na cílenou léčbu, která působí na subcelulární úrovni. Molekulárně ge­netická diagnostika zahrnuje imunohistoche­mické vyšetření (IHC), fluorescenční in situ hyb­ridizaci (FISH), PCR (polymerase chain reaction) a sekvenování nové generace (NGS). Dle ame­rické společnosti NCCN (National Comprehen­sive Cancer Network) je doporučeno vyšetřovat devět genů, a to EGFR, ALK, ROS1, BRAF, NTRK, MET, RET, HER2, KRAS. V ČR se reflexně vyšetřu­jí mutace EGFR, ALK, ROS1 a membránová ex­prese PD-L1. Stanovení dalších potencionálních molekulárních markerů (KRAS, BRAF, PIK3CA, RET, MET, NTRK 1, 2, 3 apod.) je na vyžádání on­kologa.

Zdrojem materiálu pro testování genetických změn mohou být bioptické vzorky nádorové tkáně, případně lze použít i bronchoalveolární tekutinu (BALT) nebo i pleurální výpotek. V pří­padě, že není možný odběr vzorku tkáně, lze využít i tzv. tekutou biopsii. Jedná se o vzorek plazmy pacienta, ze kterého se izoluje volně cir­kulující nádorová DNA, která se uvolňuje do pe­riferní krve z nádoru.

Standardním vyšetřením, které slouží k odbě­ru tkáně z nádoru, je provedení biopsie nádo­ru. Získání dostatečně velké tkáně však nebývá snadné. Uvádí se, že přibližně u 38 % nemoc­ných s metastatickým NSCLC, není získán od­povídající vzorek k vyšetření. Opakování bio-psie přitom prodlužuje diagnostický proces a u části pacientů ani tak nedojde k získání vzorku vhodného ke genetickému vyšetření. Nedostatky bioptického vyšetření mohou být odhaleny NGS.

Léčba pro nemocné s NSCLC a aktivačními mutacemi genu EGFR a ALK je dlouho k dispo­zici již po stanovení diagnózy. Přicházejí však další léčebné možnosti pro léčbu nemocných s přítomností méně častých mutací. U nemoc­ných s přestavbou genu ROS1, kterých je v po­pulaci neskvamózních karcinomů přibližně 1 %, jsou účinné přípravky krizotinib, lorlatinib a entrektinib nebo neregistrovaný repotrekti­nib. NTRK1, 2, 3 je molekulární aberace vykazu­jící fúzní gen neurotrofního tyrosinkinázového receptoru (NTRK) s četností pod 1 % u NSCLC pacientů. Larotrektinib, entrektinib a ropotrec­tinib jsou v monoterapii indikovány k léčbě pa­cientů se solidními nádory, které vykazují tuto vzácnou mutaci. RET (proto-oncogene) fúze je další z onkogenních aberací s možností cí­lené protinádorové léčby u cca 1–2 % pacientů s NSCLC. Preparát selperkatinib prokázal účin­nost u nemocných předléčených chemotera­pií i u nemocných po stanovení diagnózy. Je účinný i u nemocných s mozkovými metastá­zami. Další mutací vhodnou k léčbě je mutace receptoru pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2), která se nachází u cca 1 % pacientů s NSCLC. Jako nadějná léčba se jeví trastuzu­mab deruxtecan, což je anti-HER2 monoklo­nální protilátka konjugovaná s cytostatikem. Další mutací, vhodnou pro cílenou léčbu, je KRAS mutace typu G12C. Velmi dobrých vý­sledků bylo dosaženo při použití přípravku so­torasibu. I u dalších vzácných mutací (BRAF, cMET, RET…) lze podat účinnou cílenou léčbu. Z pohledu klinika je tedy NGS přínosné, protože umožnuje v mnoha případech prokázat muta­ci, která indikuje podání cílené léčby. A počet takových mutací neustále stoupá.

Vzhledem k tomu, že nemocní, kteří jsou nositeli muta­cí, jsou velmi často rezistentní k chemoterapii, je z pohledu klinika využití NGS již v době sta­novení diagnózy velmi přínosné pro další osud nemocného.

Prezentace ke stažení

• prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc. – Využití metody next generation sequencing u LC: pohled klinického onkologa