POHLED CHIRURGA NA LÉČBU NEKOLOREKTÁLNÍCH JATERNÍCH METASTÁZ

Autorský kolektiv: MUDr. Jan Ulrych, MUDr. Vladimír Frýba, prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc.

ÚVOD
Jaterní metastázy jsou obecně považovány za projev systémového postižení maligním onemocněním. Systémové stadium maligního nádoru pak jaksi automaticky vylučuje přínos lokoregionálních léčebných modalit a preferuje systémové modality onkologické léčby. Toto původní léčebné dogma bylo poprvé prolomeno v souvislosti s chirurgickou léčbou jaterních metastáz kolorektálního karcinomu a vedlo k původnímu schematickému rozdělení jaterních metastáz do dvou skupin – jaterní metastázy kolorektálního karcinomu a nekolorektální jaterní metastázy.

METODY A VÝSLEDKY
V současné době však i toto dělení ztrácí na své aktuálnosti a ze skupiny nekolorektálních jaterních metastáz byly vyčleněny další dvě malignity s jasně defi novaným přínosem chirurgické léčby. Možnost jaterní resekce má být posouzena u pacientů s jaterními metastázami neuroendokrinních nádorů klasifi kovaných jako NET-G1 nebo NET-G2 (5leté přežití 46–86 %, 10leté přežití 35–79 %). U pacientů s jaterními
metastázami NET mají své oprávnění i paliativní jaterní resekce charakteru debulking. Chirurgická léčba metastáz má význam také u sarkomů. V kontextu limitovaných možností systémové léčby sarkomů a velice krátce trvající regrese metastatického postižení (medián 9 měsíců) po chemoembolizaci je v současnosti jasně dokumentován benefi t radikální jaterní resekce sarkomů (5leté přežití 27–31 %). I po vyloučení předchozích malignit zůstává skupina jaterních metastáz nekolorektálního původu vysoce heterogenní a zahrnuje široké spektrum malignit s různým origem a biologickým chováním. Nesourodý soubor pak generuje nejednoznačné výsledky a devalvuje pohled na chirurgickou léčbu. Současným trendem je tedy odklon od univerzálního přístupu k nekolorektálním jaterním metastázám. Z prognostického pohledu jsou nekolorektální jaterní metastázy klasifi kovány do tří skupin. Do 1. skupiny patří karcinom prsu, renální karcinom, ovariální karcinom a karcinom endometria, karcinom varlete, karcinom kůry nadledvin, GIST, sarkomy (5leté přežití > 30 %). Do 2. skupiny patří karcinom žaludku a okulární melanom (5leté přežití 15–30 %). Prognosticky zcela nepříznivá je 3. skupina, kam patří karcinom pankreatu, karcinom jícnu a karcinom plic (5leté přežití < 15 %). Přestože má systémová léčba bezpochyby klíčovou roli v léčbě jaterních metastáz u výše uvedených malignit, současný konsenzus doporučuje zvážit jaterní resekci u oligometastatického postižení malignit z 1. skupiny.

ZÁVĚR
V kontextu moderního přístupu k léčbě jaterních metastáz jsme si dovolili prezentovat naše výsledky chirurgické léčby nekolorektálních jaterních metastáz za posledních 6 let. Na našem pracovišti bylo v období 01/2013–11/2018 provedeno 56 jaterních resekcí pro metastatické postižení jater nekolorektálního původu. Nejčastější indikací k resekci jater byly metastázy NET (11 pacientů – 19,6 %), metastázy urologických
malignit (8 pacientů – 14,3 %, metastázy gynekologických tumorů a maligního melanomu [v obou případech 7 pacientů] – 12,5 %). Bylo provedeno celkem 7 opakovaných resekcí, ve 2 případech kombinace jaterní resekce a radiofrekvenční ablace.

Prezentace ke stažení

• MUDr. Jan Ulrych – Pohled chirurga na léčbu nekolorektální jaterních metastách_Jan Ulrych