Kontroverze ve dvouetapových výkonech na játrech

Autorský kolektiv: MUDr. Jan Ulrych, Ph.D., MUDr. Vladimír Frýba, prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc.

Dvouetapové jaterní resekce nabízí možnost rozšíření potencionálně kurabilní chirurgické léčby i na pacienty s extenzivním metastatickým postižením jater. Názorový spor ohledně dvouetapových výkonů na játrech se dnes pohybuje ve dvou rovinách.

První rovinou je obecná indikace dvouetapových jaterních resekcí a jejich onkologický benefit. Dosažení resekability u pacientů s  extenzivním metastatickým postižením jater nevylučuje možnost reziduálních mikrometastáz a následného metastatického relapsu v ponechaném jaterním parenchymu (zejména v případě bilobárního jaterního postižení). Skutečný onkologický benefit dvouetapové resekce
tak determinuje spíše biologická charakteristika metastáz.

Druhá rovina názorové polemiky je čistě chirurgická a zahrnuje diskuzi ohledně preference typu dvoudobého resekčního výkonu – konvenční two-stage hepatectomy (TSH) versus moderní Associating Liver Partition and Portal Vein Ligation for Staged Hepatectomy (ALPPS). Obecně je totiž ALPPS spojen s větší hypertrofií jaterního parenchymu, což umožňuje dosáhnout resekability až v 92 %, zatímco přibližně 30–40 % pacientů při konvenční TSH nepodstoupí druhou fázi jaterní resekce z důvodu nedostatečné jaterní hypertrofie nebo intervalové progrese metastatického postižení. ALPPS má ovšem daleko vyšší mortalitu a morbiditu. Navíc doposud nejsou validní data ohledně dlouhodobých onkologických výsledků ALPPS. Současná doporučení tak spíše preferují TSH jako metodu volby, zatímco ALPPS je rezervován jako ultimum refugium.

Podpořeno institucionální podporou MZ ČR RVO-VFN 64165.

Prezentace ke stažení

• MUDr. Jan Ulrych, Ph.D. – Kontroverze ve dvou etapových výkonech na játrech_Jan Ulrych