This site is intended for healthcare professionals

Detail videa

21. 1. 2021 | CZE

Jaké jsou možnosti cílené terapie u pacientů s metastatickým karcinomem žaludku?

klinická onkologie, gastroenterologie

doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.

Rakovina žaludku patří stále mezi nejzhoubněj­ší druhy solidních nádorů, a to i přes určité lé­čebné pokroky a klesající incidenci. Cílená, nebo výstižněji terčová léčba je umožněna díky stále lepšímu a přesnějšímu rozpoznání nádorového profilu a molekulárních cílů. V Evropě byl do­sud registrován jen trastuzumab v kombina­ci s chemoterapií v první linii u nádorů HER2/ neu pozitivních a ramucirumab v monoterapii nebo v kombinaci s paklitaxelem ve druhé linii léčby. Další terče s potenciálním klinickým pří­nosem představují receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR), poly(ADP-ribosa)poly­meráza (PARP), mammalian target of rapamy­cin (mTOR), c-MET a receptor pro fibroblastický růstový faktor (FGFR). Další cestou, jak rozšířit možnosti terčové terapie, je využití databáze z nádorového genomového atlasu (The Cancer Genom Atlas – TCGA). Již známá terčová léčiva je možné porovnat s definovanými molekulár­ně genetickými změnami v nádorech žalud­ku. V publikované studii byly léky považovány za potenciálně účinné, pokud terčové geny vy­kazovaly zvýšení počtu kopií, funkci s aktivací onkogenu nebo jiné specifické změny reagující na schválené léky. Až 50 % nádorů žaludku by mohlo být léčitelných již známými přípravky. V této studii byl hlavním lékem identifikovaným pro použití u nádorů žaludku copanlisib, inhibi­tor PI3K. V databázi pacientů s TCGA genetická predikce odpovědi na léky identifikovala více pacientů se změnami citlivými na copanlisib (20 %, 78 z 393 pacientů) než na trastuzumab (13 %, 52 z 393 pacientů), což bylo způsobeno hlavně vysokou incidencí funkčních mutací PIK3CA. Takové molekulární testování se začíná využívat k prosazení terčových terapií „off-label“. Tento přístup ovšem vyžaduje pečlivé zvážení. I když terčové přípravky prokázaly účinnost u ši­roké škály malignit, není ani při známých da­tech z molekulárního profilování účinnost léč­by zajištěna a vyžaduje ověření kontrolovanou studií. Nicméně pro klinické studie by pacienti s rakovinou měli být vybíráni na základě geno­mického profilu jejich nádoru.


Prezentace ke stažení

  • doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D. – Milada Zemanová_Jaké jsou možnosti cílené terapie u pacientů s metastatickým ka

Podobné

19. 2. 2025 | SLO

Fórum precíznej onkológie 2025: 1. blok -...

klinická onkologie, imunoterapie onkologických onemocnění, karcionm prsu, klinická biochemie, karcinom plic, karcinom prostaty

MUDr. Radovan Barilla, PhD., doc. MUDr. Peter Beržinec, CSc., MUDr. Branislav Bystrický, PhD., MPH

19. 2. 2025 | SLO

Fórum precíznej onkológie 2025: 2. blok -...

klinická onkologie, imunoterapie onkologických onemocnění, hematoonkologie, Urologie, Karcinom ledvin, Karcinom prostaty

MUDr. Radovan Barilla, PhD., doc. MUDr. Peter Beržinec, CSc., MUDr. Branislav Bystrický, PhD., MPH

19. 2. 2025 | SLO

Fórum precíznej onkológie 2025: 3. blok -...

klinická onkologie, imunoterapie onkologických onemocnění, karcionm prsu, hematoonkologie, karcinom plic, podpůrná léčba u onkologických pacientů, gynekologie a porodnictví

MUDr. Radovan Barilla, PhD., doc. MUDr. Peter Beržinec, CSc., MUDr. Branislav Bystrický, PhD., MPH

Další videa

Partneři projektu