Bezmála 130 pacientů s roztroušenou sklerózou se během čtvrtého říjnového víkendu sešlo v Nymburce, kde se konal už 5. ročník sportovních her pacientů s roztroušenou sklerózou. Přijel i tým ze spřátelené organizace z Polska. Všichni společně se opět přesvědčili, že není důležité, kolik hodí metrů, jak rychle běhají nebo jak přesně hází. Důležité je, že se hýbeme, sportujeme a setkáváme.
Roskiádu uspořádala Unie ROSKA opět ve Sportovním centru v Nymburce, které pro akci poskytlo perfektní ubytování, stravování, bazén i další sportoviště – vše v místě a bezbariérové.
Program začal už v pátek 21. října, kdy se konalo celorepublikové shromáždění předsedů jednotlivých spolků Unie ROSKA. Společnost ROCHE při této příležitosti prezentovala Rozcestník pro pacienty s roztroušenou sklerózou, který je dostupný na adrese www.muj-rozcestnik.cz. Večer zakončila přednáška docentky Laury Janáčkové nazvaná Stárnutí s nonšalancí.
Hlavní sportovní program zahájil v sobotu ráno starosta Nymburka Tomáš Mach. „Pozitivní vliv pohybových aktivit na psychiku je všeobecně známý a soutěživost mezi přáteli posouvá hranice dosažených výkonů,“ zhodnotil pan starosta.
Předsedkyně výkonné rady Unie ROSKA Jiřina Landová následně vyzvala zástupce rozhodčích i sportovců ke složení slibu. A pak už se soutěžilo – v hale, v bazénu i na venkovním hřišti. Na programu byl stolní tenis, hod míčem na koš, střelba hokejkou, kop na branku, hod míčkem do koše ze sedu, šipky, plavání, vrh koulí, boccia a hod kroužky na cíl. Závodníci absolvovali disciplíny podle svých momentálních možností a schopností, všichni sportovali se zápalem a nadšením, sledovali výsledky svoje i sportovních soupeřů a vzájemně se podporovali bez ohledu na region, který reprezentovali.
Ve všech disciplínách probíhala soutěž jednotlivců, vždy zvlášť ženy a muži. Hodnotila se i úspěšnost výprav z jednotlivých regionů. A jak si jednotlivé regionální Rosky vedly?
Nejpočetnější výpravy dorazily z České Lípy, Brna-města a z Polska. Pokud jsme zlatou medaili ohodnotili třemi body, stříbrnou dvěma a bronzovou jedním bodem, zvítězila Roska Brno-město, v závěsu za ní Ústí nad Orlicí a Brno-venkov.
Výjimečná byla Roska Jablonec nad Nisou – její dva sportovci si odvezli celkem šest medailí. A poslední pohled: nejvíc zlata a stříbra pobrali v Rosce Brno-město, bronzu si nejvíc odvezli do Ústí nad Orlicí.
Na příjemnou návštěvu zavítal do haly i mladý basketbalista prvoligového družstva ERA Nymburk Jakub Tůma, kterému byla RS diagnostikována loni a který s Unií ROSKA spolupracuje na osvětě o nemoci. Pro stávající i nové pacienty je Jakub Tůma důkazem toho, že sport je pro všechny – i pro pacienty s roztroušenou sklerózou.
Večerní vyhlášení výsledků se stalo velmi příjemnou společenskou akcí nejen pro vítěze 10 disciplín, ale pro všechny účastníky 5. Roskiády. Byla uzavřena i doprovodná akce S kamínkem na Roskiádu. Vítězný kamínek absolvoval téměř 5 tisíc km celou Evropou.
Michaela Hospodková
fundraiser Unie ROSKA
Zuzana Šrámková
PR konzultantka Unie ROSKA
Jak jsem zvítězila nad basketbalistou
Nymburk, kde se konala letošní Roskiáda, je současně sídlem velmi úspěšného basketbalového klubu ERA Basketball Nymburk. Ten se se svými 18 tituly řadí na druhé místo v počtu titulů v československé a české nejvyšší soutěži. Proto bylo jistě pro všechny soutěžící Roskiády velmi milým překvapením, když nám předsedkyně Unie ROSKA Jiřina Landová oznámila, že za námi zavítá basketbalista Jakub Tůma. Jakub se netají tím, že mu před rokem byla diagnostikována roztroušená skleróza a s Unií ROSKA spolupracuje na osvětě o této nemoci.
Chvilku před obědem přišel do tělocvičny hooodně vysoký mladý muž. Mně přišlo, že měří určitě přes dva metry, ale prý jen 192 cm. Paní předsedkyně ho představila a vyzvala nás, kdo by se s ním chtěl utkat v souboji v hodu na koš. Ruka mi vystřelila úplně sama, vlastně jsem ani neměla nic takového v plánu, ale co už, tak se aspoň pobavíme. S Jakubem jsme se představili a šli ke koši. Nechala jsem ho hrát první, Jakub za povzbuzování ostatních trefil ze sedmi pokusů 4 koše.
Pak jsem šla na řadu já. První koš – trefa, druhý koš – trefa, třetí koš – trefa (to už jsem si říkala, že to není možné, tolik náhod za sebou?). Čtvrtý koš – nic, pátý koš – nic, šestý koš – trefa a sedmý už si nepamatuju. No, každopádně jsem vyhrála nad profesionálním basketbalistou!!!
Bylo mi to trochu líto, ale Jakub to vzal sportovně. Věnoval nám ještě chvilku svého času, vyfotil se s námi a popovídal. Je to moc milý a sympatický člověk. Na obhajobu Jakuba tedy ale musím říct, že za námi přišel po hodně náročném tréninku, a navíc hraje rozehrávače, takže ke koši se nedostane. Každopádně je to pro mě, a určitě nejen pro mě, velká motivace, že člověk s roztroušenou sklerózou sportuje na profesionální úrovni, a dokonce absolvuje denní dvoufázové tréninky!
Jakube, jestli toto čtete, berte můj článek s nadsázkou. Bylo mi ctí si s Vámi „zaházet“ a přeji Vám hodně úspěchů a dlouhé a pevné zdraví, protože to máme jen jedno. Fráze „hlavně to zdraví“ přestává být frází většinou až v okamžiku, kdy se to se zdravím zkomplikuje. Takže: Buďme všichni co nejdéle zdrávi.
