1. Hrozí lidem s roztroušenou sklerózou nějaké větší riziko, co se týká covidu-19?
Podle dosavadních poznatků nepředstavuje roztroušená skleróza (RS) vyšší riziko pro infekci koronavirem SARS-CoV-2. V současné době probíhá intenzivní sběr dat pacientů s RS, u kterých bylo prokázáno onemocnění covidem-19, ale zatím tyto vzorky nejsou statisticky signifikantní. Proto je možné vyjít pouze ze zkušeností na menších souborech pacientů a mechanizmů účinků jednotlivých imunomodulačních terapií. U většiny lidí proběhne onemocnění covidem-19 pouze s mírnými příznaky. U pacientů s RS má covid-19, na rozdíl od běžné populace, průběh modifikovaný řadou faktorů, jednak samotným chronickým onemocním často spojeným s řadou dalších zdravotních komplikací, ale také tzv. léky modifikujícími průběh onemocnění (biologická léčba), který bývá spojen s jejich imunosupresivními účinky na různých úrovních imunitního systému. U lehčích průběhů nákazy covidem-19 může mít zhoršení onemocnění sice jen přechodný charakter, nicméně riziko relapsu či progrese onemocnění není nezanedbatelné. Dalším významným faktorem je dlouhodobá a systematická modifikace imunitní odpovědi biologickou léčbou, imunosupresivy či kortikosteroidy. Výsledkem pak mohou být zcela odlišné, nezřídka komplikované průběhy nákazy covidem-19.
2. Měli by se pacienti s RS snažit této nemoci vyhnout?
Všechna epidemiologická opatření v době pandemie covidu-19 byla přijata právě za účelem zamezení nákazy a šíření tohoto vysoce infekčního onemocnění. Nákaza je vnímána jako riziková zejména v seniorské populaci, u nemocných s chronickými chorobami, poruchami imunitního systému a také u jedinců, kteří užívají léky na potlačení imunity včetně biologických preparátů.
Proto jsou pacienti s RS v mnoha vyspělých zemích zahrnuti mezi rizikové skupiny a jsou žádáni, aby ve zvýšené míře dbali na dodržování hygienických opatření včetně tzv. sociálního odstupu, odpovídajících pracovních režimů, jako je např. práce z domova apod.
3. Většina léků modifikujících průběh onemocnění (biologická léčba) funguje na principu potlačení nebo modulace imunitního systému. Nemůže to být problém?
Snažíme se vybalancovat riziko relapsu či progrese RS a riziko nákazy covidem-19, a to u konkrétního pacienta. Samozřejmě nikdo nedokáže předem odhadnout, zda daný pacient onemocní touto novou infekcí, a rovněž, jak se s nákazou bude jeho modifikovaný imunitní systém vypořádávat. Vycházíme z poznatků, které máme u jednotlivých biologických preparátů, týkajících se zejména jejich mechanizmů účinků, ale také z celkového medicínského profilu pacienta včetně jemu přidružených onemocnění.
Přesnější informace přinesou data z registrů, jež sledují pacienty s RS léčené biologickými léky, kteří onemocněli touto koronavirovou infekcí.
4. Jsou některé léky rizikovější? Co potom lékaři dělají? Přeruší se léčba, nebo se nasazuje jiný lék?
Máme za to, že závažnost nákazy covidem-19 u pacientů s RS závisí mj. na míře imunosupresivního účinku různých biologických léčiv. Odborná společnost připravila schematické rozdělení těchto léků do tří skupin podle „rizikovosti“ s ohledem na koronavirovou nákazu. V době pandemie se některé léky nenasazují, nebo se jejich další pulzy oddalují. V případě nákazy pacienta s RS se řídíme závažností průběhu nákazy a také mírou imunosupresivního efektu daného léku. Takže postupy se různí od ponechání zavedené léčby přes převedení na lék s menším imunosupresivním efektem až po úplné vysazení biologického preparátu.
5. Když se nyní začíná s léčbou nového pacienta, doporučuje se používat některé léky přednostně?
Názory na druhou vlnu pandemie covidu-19 se různí a vzhledem k dobrému nastavení epidemiologických standardů se v zásadě nelimitujeme při nasazování nových pacientů na biologický preparát, nebo jejich eskalaci na lék s vyšší účinností. Vždy dnes rozhoduje medicínská indikace s ohledem na stadium onemocnění a aktivitu nemoci.
6. Odkládá se u některých lidí s nově diagnostikovanou RS zahájení léčby?
Doba, než bude epidemie v České republice „zvládnuta“, je v řádu měsíců, případně let. Nelze proto se zahájením léčby otálet, doporučujeme proto zahájení léčby v co nejkratší možné době od stanovení diagnózy. Vždy je třeba vycházet z aktuální epidemiologické situace a rovněž zvážit riziko nákazy daného pacienta. Zásadním principem zůstává co nejčasnější zahájení léčby RS biologickým lékem, vycházející ze současného aktuálního národního standardu léčby roztroušené sklerózy a neuromyelitis optica (vydaného v březnu tohoto roku kolektivem autorů a oponentů Havrdová Kubala E., Piťha J., Zapletalová O. a Mareš J.), a to za účelem dlouhodobé stabilizace onemocnění s oddálením progrese a zabráněním časné invalidity.
